Duben 2007

Příběh medvěda

13. dubna 2007 v 19:14 | anie-ena and jef |  --Povídky ve spolupráci--
Kdysi dávno v jednom lese žilo nežilo jedno stádo.
Bylo to totiž stádo medvědů, v létě žilo a v zimě nežilo - tvrdě a hluboce spalo.
Ale jednoho dne jeden medvěd porušil tradici.

Snový osud-1.část

8. dubna 2007 v 18:19 | Anna Cibulková |  ---Moje povídky---
V přízemí zapraskala rozpínající se skříň. Otevřeným oknem do pokoje zaznívalo šustění listí dubu stojícího před čelem domu. Závan větru pohnul záclonou, která se nafoukla a otřela lemem Jakubovu tvář. Pomalu otevřel oči, které ve světle lamp z tiché ulice slabě zazářily. Otráveně natáhl pravou ruku a okno zabouchl. Záclona bezmocně znehybněla. Pomalu odhrnul přikrývku a posadil se na okraj postele. Ztěžka si položil hlavu do dlaní a pokoušel si vzpomenout, co se mu zdálo. Moc dobře věděl, že ten sen byl o dost lepší, než Jakubův skutečný život. Dá se říct, že spaní bylo to jediné, co ho vysvobozovalo z každodenní rutiny, starostí a problémů. Věděl to, ale většinou trpěl chronickým zapomínáním snů…

Snový osud-2.část

8. dubna 2007 v 18:18 | Anna Cibulková |  ---Moje povídky---
"Hrozně se omlouvám, ale prostě, no nějak jsem to nestihl, ale právě jsem před budovou," začal se honem vymlouvat, aby svůj neohlášený pozdní příchod alespoň trochu ospravedlnil. Kdyby to tak mohl vrátit. Kdyby tak ještě pořád dlel v tom příjemném snu. Za svitu zapadajícího slunce by maloval obraz vesnice a netrápilo by ho nic jiného.

Nesmyslná "pohádka" o veselém klání

5. dubna 2007 v 19:11 | Anna Cibulková |  ---Moje povídky---
Byl přenádherný den. Svítilo sluníčko, všichni měli skvělou náladu, celé to bohaté království zaplavila fronta příjemné nálady se vzácnými přeháňkami. Kdo nebyl šťastný, ten sem nepatřil. Problém spočíval v tom, že kdyby se ocitl v tomhle světě někdo, kdo s takovým veselím nesouhlasil, či se ho dokonce pokusil překazit, nemohlo se mu nic stát. Bylo to proto, že když všichni trpěli neutuchající láskou k bližnímu, nebyli schopni vyhnat někoho, kdo se k nim zapletl spíše omylem. Ale proč se něčím takovým zabývat? Zdejší král byl spokojený, protože měl pokladnici plnou, nesužoval ho rozpadající se zámek, ani princové slibující vyhlášení války, za pomoci tatínků, samozřejmě. Lid byl šťastný, že jeho král byl šťastný, že mají pokladnici plnou, že princezna byla příliš pyšná, a tak odešla, tudíž nebyl nikdo, kdo už by utrácel peníze za zbytečně drahé šaty a šperky. Prostě a jednoduše, jak jinak to říct, byl to ten nejšťastnější kraj na celé zeměkouli…