Leden 2009

Na tenkém ledě

31. ledna 2009 v 20:41 | Anna Cibulková |  --Fotky zvířat--

Dekadentně dekadentní vtípky...

31. ledna 2009 v 20:33 | Anna Cibulková |  --Moje kecy--
Dobrá, nebudu vás dekadentně zatěžovat Křížkovou dekadentní slovní zásobou a přejdu k věci... raději pod celým článkem, pro případ, že bych se jako obvykle příliš rozkecala...

U Starého mostu

31. ledna 2009 v 15:14 | Anna Cibulková |  --Stavby--

Nechápavost je metlou lidstva...tentokrát ale hlavně mojí metlou....

31. ledna 2009 v 13:40 | Anna Cibulková |  --Moje kecy--
Navazuji na dekadentní rodinu...Začínám ji totiž naprosto regulérně nechápat... Čtvrteční výstup, viz předchozí článek... Byla sem nasraná, jak dlouho ne. A dnes je mi mazanej med (ve skutečnosti čokoláda) kolem huby. Dostala sem tabulku čokolády se slovy, že za takový krásný vysvědčení si to zasloužim. Že prej máma čekala víc trojek... To babička byla zajištěná pro sicher v případě více trojek? To byla trochu nedomyšlená akce... Nechápu to... Nechápu, co se tady děje...
Myslela jsem, že nechápu jednoho nejmenovaného "steelového" chlapce. Ale asi nechápu rodinu a všechno s ní spojené. Asi sem uplnej debil.

A BTW.: Už jsem aplikovala svůj návrh na dárek k narozeninám...
"Co kdybych chtěla k narozeninám boty?"
"A jaký?"
"Steely"
"To je co?"
"Takový ty boty s kovovou špičkou"
"Ježiši...a kolik to stojí?"
"Ty vysoký pod kolena kolem 2,5 tisíce, ty nízký, který chci já, o něco míň..."
"(povzdech), no, tak se domluvíme"

HOHOO... Anička si ty Steely vydupe a basta:D:D
zdar

P.S.: Futurama je "steelová"...

Literatura vlastní tvorby

30. ledna 2009 v 19:00 | Anna Cibulková |  --Literatura vlastní tvorby--
Moje povídky: Doporučuji spíš než moje básničky...
Moje básničky: aneb sentimentálním náladám senikdo nevyhne. Já udělala tu blbost, že jsem je převedla na papír...

Dekadentní rodina...

30. ledna 2009 v 18:42 | Anna Cibulková |  --Moje kecy--
Aneb o "Steelu" není v rodině rozhodně možné hovořit...

Holubi

30. ledna 2009 v 18:18 | Anna Cibulková |  --Fotky zvířat--

Strašidelný dům

30. ledna 2009 v 15:17 | Anna Cibulková |  --Stavby--
To jsme takhle vyrazily s kamarádkou na procházku a ještě ve městě jsme ve výloze armyshopu viděly kostru... s odrazem domu to vytvořilo docela zajímavej efekt:-)

Mé nové motto...

27. ledna 2009 v 17:21 | Anna Cibulková |  --Moje kecy--
Respektive mé první motto v životě... Dospěla jsem k němu dnes, kdy mě kamarádka přemlouvala, abych neumírala... Prý že zemřít se musí se stylem. A jak jsem se k tomu nakonec dobrala, Mé nové motto tedy zní... Zemřít jedině se Steelem. (co z toho vyplývá, dozvíte se pod celým článkem, pokud máte žaludek na moje sebelitování)

V čajovně

27. ledna 2009 v 17:02 | Anna Cibulková |  --Moje fotky--
dlouho tu nebyly žádný fotky..abych neporušovala tradici, nedám sem teď fotky z mého fotoaparátu, které nejsou focené ani mou rukou. Jedná se o fotky z čajky od Klárky. Musela jsem uplatnit cenzuru a neuveřejnit jednu mojí fotku, kde mám výraz zuřivé bestie a metrovými raťafáky..zrovna sem něco parodovala a vypadá to jako hodně šílenej výtlem... takže pardon...kdo má facebook, může to vidět tam:-P Jinak tam figuruji ještě s Kitty a někde se tam objeví i Petra alias Emátko, se kterou ale k vidění v čajce moc často nejsem... Zbavuji se odpovědnosti za každý epileptický záchvat, který utržíte...
p.S.: pro miušku: na těhle fotkách eště ošmikaná nejsem:-P
jinak děkuji klárce za poskytnutí fotek:-)

(K)RIZE

23. ledna 2009 v 20:09 | Anna Cibulková |  --Moje kecy--
Tak...jen upozorňuju případné čtenáře, že doma máme konečně internet, což znamená, že na něj mám teoreticky přístup. Má to svoje háčky, ale je to tak. Jako jeden z háčků by mohla být definována skutečnost, že jsem příliš líná věnovat blogu více než pět minut svého života denně. Omlouvám se Sb, ale mám prostě jiný starosti a aktivity... Co se týče názvu článku..kdo by nevěděl, co je Rize, jedná se o čaj... já bych ho dokázala definovat blíže a nastínila bych i jeho přípravu, ale to je tady naprosto zbytečný. Neudělám to. U mě se jedná spíš o to slovo s K na začátku... Abych tím ale neobtěžovala, napíšu si to pěkně pod perex, aby nevypadalo, že vás nutím to číst... zrovna u tohohle článku by spíš člověk, kterej si to přečte, měl jít k psychiatrovi. aspoň místo mě, protože takovej pan doktor by se v mý hlavě utopil. Je mi fuk, jestli to budete číst nebo ne... uplně putna...nic ve zlym.

Ubrečený ples...

10. ledna 2009 v 17:29 | Anna Cibulková |  --Moje kecy--
To byste asi neřekli, ale je neuvěřitelný, kolik mejch známejch na včerejšim maturáku 6.F mělo náladu na bodu mrazu a kolik jich tam brečelo... Když opomenu mě dvakrát nebo třikrát, už ani nevim, tak musim přičíst asi další tři... jinak to byla pochopitelně legrace, třeba taková moje rozdrcená noha pánskou společenskou botou... (Ten kluk byl tak sensitivní, že mě obšťastnil útrpným výrazem a zvukem "Ssss"... Asi mi to mělo nějak odbourat neuvěřitelnou bolest nártu...), nebo roztržený nový kvalitní vzorovaný punčocháče spolučačky podpadkem... No nebudu to komentovat, mám příliš smíšený pocity, který by asi sebelepší program nezměnil... ale taky sme se bavili, no...
zdar

Článek do školního časopisu o Belgii

4. ledna 2009 v 15:08 | Anna Cibulková |  --Moje kecy--
Trvalo mi hrozně dlouho, než jsem se dokopala k tomu to dopsat.. snažila jsem se být i vtipná, což se myslím nepovedlo a musí to ohodnotit spíš čtenáři. Jen doufám, že mi to Jungblut schválí, protože kdyby ne, tak ho vlastnoručně ukopu... mejma "satanistickejma botama", jak je nazval můj strejček...článek najdete pod celým článkem...