Srpen 2014

Ask me - Nikdo není dokonalý

23. srpna 2014 v 15:43 | Anna Cibulková |  Ask me
A máme tady další pokračování rozsáhlých odpovědí na otázky z asku. Dnes si budeme povídat o ideálních partnerech. Vy komentujte, lajkujte a askujte, ať mám na co odpovídat v budoucích pokračováních :)
Jdeme na věc.

Ask me - Životem zkoušený záprdek

15. srpna 2014 v 22:58 | Anna Cibulková |  Ask me
Ačkoli jsem do této série napsala zatím jen dva články, nemění to nic na skutečnosti, že v ní pochopitelně hodlám pokračovat (a materiálu je spousta). Že nevíte, oč běží? Je to prosté. Jistě jste si všimli častých odkazů na můj ask.fm. To proto, že z vybraných otázek, které mi někdo položil, vybírám ty, jejichž obsah je natolik zajímavý, že směle obsáhne celý článek zde. Proto vás neustále vyzývám k novým otázkám - krom psavé úchylky v tom nic jinýho neni. A proto přispějte novými otázkami na výše uvedený odkaz a třeba se má odpověď na ně objeví v mém osobním výběru.
Teď už přikročím přímo k věci a budu se věnovat odpovědi na jednu z dalších otázek.

Co mi fakt leze krkem XXVII

14. srpna 2014 v 21:02 | Anna Cibulková |  --Co mi leze krkem--
A protože jsem nesmírný optimista (ne, vážně, poslední dobou si fakt udržuju pozitivní náhled na svět), budeme si dnes zase stěžovat. Tentokrát si povíme o tom, jak si úpravou obočí zlepšit fyzičku a zvětšit osobní prostor...
Vy komentujte, lajkujte, askujte, ať máte, co dělat :)
Jdeme na to.

Co mi fakt leze krkem XXVI

9. srpna 2014 v 17:11 | Anna Cibulková |  --Co mi leze krkem--
A máme tady další pokračování. Nějak se mi totiž začíná prodlužovat seznam poznamenanejch věcí, který tu chci uvést. Nebudu to proto nijak zvlášť protahovat a jdem na věc. Vy nezapomeňte jako vždy na komentáře, fb, ask a tak, znáte to :)
Dnes si povíme o kachnách skákajících do mlhy v sandálových kozačkách...

Ztřeštěná pohádka o veselém klání

6. srpna 2014 v 21:58 | Anna Cibulková |  ---Moje povídky---
Když si po sobě člověk přečte třeba sedm let starý povídky, má chuť jít si udělat z hlavy tatarák. To je jeden z důvodů, proč svoje práce postupně předělávám. Občas to prostě nebude ideální (kecam, nikdy to nebude ideální), protože to bude stát za prd tak jako tak a já chci, aby u každý povídky zůstalo něco z původní myšlenky; napsat novej shit zvládne každej, ale přepracovat starej shit na lepší je pěknej kumšt a výzva.
Tady vám předkládám jeden z přepsaných kousků. Pamatuju si, že originál jsem napsala asi za dvě hodiny a bylo to už na začátku psaný s účelem totální hovadiny. Musela jsem se z jistejch důvodů vejít do určitýho rozsahu, což byl dost velkej kumšt a já doufám, že to tolik neutrpělo.
Ale konec konců, takový přiblblosti už je to vlastně stejně jedno :)
Tak popojedem, tady máte historicky první druhou verzi mojí jediný ironický pohádky a já budu doufat, že si jí vyložíte tak, jak je myšlena :)